EVL-K47B |  Recenze a testy » Dan Friml

 
EVL-K47B

Ze své fascinace řadou Cort EVL jsem se, myslím, dostatečně vypovídal v předchozí recenzi na model EVL K6. Od té doby již něco vody uplynulo a na mých pocitech se v podstatě vůbec nic nezměnilo. Tedy pokud neberu v úvahu skutečnost, že K6 se již napevno stala nedílnou a významnou součástí mé kytarové stáje (dokonce jsem si pořídil ještě jednu kvůli alternativnímu ladění) a v oblasti metalu (kterému se věnuji především) se dokonce aktuálně stala mojí #1. V současnosti prakticky jen na ni nahrávam “zkreslené” tracky pro svůj nejnovější projekt.

Už od prvního setkání se značkou Cort a zevrubným seznámením se s jejím sortimentem, mne vedle již zmíněné K6 převelice zaujal tehdy ještě neprodávaný model ze stejné série, a to EVL K47B. Což je, jak již samotný název napovídá, sedmistrunný, barytonový nástroj určený prakticky výhradně pro extrémnější odnože metalové hudby. Mojí nedočkavost ještě podpořilo umístění tohoto modelu v prestižním veletržním žebříčku Best of NAMM 2011, a to přímo v TOP 10. Proto, když jsem z Guitarparku dostal echo, že je nástroj skladem, všeho jsem nechal a uháněl jsem směr “jungmaňák”, abych se osobně přesvědčil o jeho kvalitách.
Už během prvotního osahávání nástroje a hraní “na sucho” jsem si všiml podobného charakteru a vyznění, kterým se vyznačuje i EVL K6. Ačkoliv jde zaměřením o trochu odlišné typy nástrojů, jejich základní filozofie je zcela totožná. Jak svým vzhledem, tak ale především ostrým, pregnantním středovým zvukem jsou si velmi podobné. Což se potvrdilo i po zapojení do mého kytarového aparátu. Zatímco ale na K6 můžete celkem bez problémů provozovat i trochu decentnější rockové odnože, s EVL K47B to máte celkem jednoznačně ložené jedním směrem. Chcete-li kytaru na moderní thrash, metal core, death metal a podobně, pak nehledejte dále. Pokud ale nejste až tak stylově vyhranění, nebo si občas odběhnete zahoblovat trochu country na ples železničářů a K47B by měla být vašim jediným nástrojem, pak bych vám asi doporučil poohlédnout se jinde. Čtyřicetsedmička prostě není pro žádné slabé povahy ani latentní folkaře, to je kytara pro pořádný řezníky!

Tak jak přišla z Indonésie, jsem EVL K47B vytáhl z krabice a v podstatě ihned byla bez problémů hratelná. Žádné štelování ani nastavování, prostě jsem ji jen doladil a vše bylo, i s továrnou dodávanými strunami, ihned připraveno na běžné hraní.
Cort se tento model rozhodli osadit pasivními snímači EMG-HZ7 a signál tedy není, narozdíl od K6 s aktivními EMG 81/85, až tak hystericky vybuzený. Takže pokud toužíte po takovém tom “djent, djent” soundu při kterém tuhne krev v žilách, musíte si trochu přidat na overdrive, který předpokládám stejně každý pořádný metalista ve svém řetezci má. Na druhou stranu, díky pasivnímu snímání má K47B zvuk krásně čitelný a nesmírně dynamický, což hráč ocení hlavně v hraní v nejnižších polohách, ke kterému je tato kytara určena především. Nástroj má velmi příjemný typický barytonový bottom end a výborný sustain a parádně si poradí i s extrémním zkreslením. Co se tedy týče snímačů, s ohledem na typ nástroje, jednoznačně skvělá volba.

Několik prvních hodin jsem kytaru testoval na klasickém ladění H E A D G H E, ve kterém obstála bez nejmenšího zaváhání. Nyní přišel čas dát ji pořádně “za uši” a otestovat ji v podmínkách, které mám nejlépe zmapované a lze tedy objektivně porovnávat. Nasadil jsem trochu silnější sadu strun a K47 naladil do G C G C G C E. Následně jsem ji přinesl do studia, kde jsem s ní nahrával testovací tracky, porovnával jsem s jinými typy kytar v hlavních kytarových stopách, či testoval při vrstvení v místech, kde bylo nutné šestistrunné kytary s laděním C G C G C E podpořit ještě hlubšími tóny. V obou případech EVL K47B obstála na výbornou.
Zde bych se na chvíli zastavil u jedné věci, která mne zaujala už u mého předchozího Corta K6 a K47B mi to jen potvrdila. Jelikož zatím nemám zkušenosti s Corty z jiné série, nejsem schopen objektivně říci, jestli je to jen výsada EVL řady, nebo zda je možné podobnou vlastnost zaznamenat i u jiných modelů a řad, ale… Obě mé kytary mají totiž velmi charakteristický a vcelku originální zvuk, který se mi nepodařilo na kytarách jiných značek, se stejným, podobným a ani jiným osazením přijatelně replikovat. Jakýsi “příjemně drzý, kovový” akcent na středních frekvencích slavil u kompletního osazenstva nahrávacího studia velký úspěch, a nejlíp to asi popsal jeden z přítomných, když nadšeně pronesl: “To je slušná válcovna plechu!” Těžko říci, čím to může být, těch faktorů je samozřejmě velká spousta; od použitých materiálů až po konstrukci samotného nástroje... Já osobně se přikláním ke kacířské teorii, že Cort asi úplně striktně nedodržuje výrobní postup licencovaných snímačů, a že vlastně jakousi výrobní “chybou” došlo k posunutí zvukových vlastností nástroje, tentokrát ale velmi příjemným a žádoucím směrem.

Během několikadenní práce nebylo prakticky nutné kytaru nějak zásadně dolaďovat, protože ladění drží skutečně excelentně a celkově je pocit z hraní na tento nástroj opravdu komfortní a příjemný. Velkou zásluhu na tom má především velmi pěkně zpracovaný krk a díky jeho tvaru vám snad ani nepřijde, že je kvůli sedmé struně vlastně významě širší. Nikde nic nepřekáží ať už při hraní rychlém, razantnějším, či při hře prsty, moc příjemný je i dohmat a pohyb po hmatníku celkově.

Výtky bych opět měl pouze k některým detailům dílenského zpracování a povrchové úpravy, nicméně není to nic, kvůli čemu bych vám případnou koupi rozmlouval. Zvlášť, pokud vezmeme v úvahu cenu tohoto jinak velmi dobrého nástroje.
Závěr je tedy jednoduchý, můj palec směřuje jednoznačně směrem vzhůru, pokud potřebujete “vostrou” kytaru na “vostrou” muziku naladěnou proklatě nízko, nic lepšího v dané cenové kategorii pravděpodobně nenajdete. A parametricky dostanete nástroj, který byste u konkurenčních značek pořídili minimálně tak čtyřikrát dráž. Lehkou nevýhodou může pro někoho být již zmiňovaná zvuková “jednosměrnost”, což EVL K47B limituje v možnostech použití, na druhou stranu, kdo říká, že se je nutný dodržovat nějaký trapný standardy, že jo…?

Dan Friml

Kliknutím zobrazíte vše z dané kategorie

Komentáře užívatelů (1) Komentáře mohou psát pouze registrovaní uživatelé.

rob lulu
04. 02. 2015 (15:43:48)
 

Zdravím a jen bych rád doplnil tuto recenzi o pár svých postřehů.
Stejně jako každý kytarista jsem dlouhé roky hledal kajtru, která bude nejlépe pasovat k mému hudebnímu cítění. Prošel jsem toho tedy hodně, šestky, sedmičky, různé snímače, drahé i levné, tradiční i netradiční tvary. Táhne mi už na čtyři křížky a někdy v roce 2011 jsem narazil na výše zmíněný, zcela nový model kytary Cort K47B. V té záplavě všeho mne tato sedma uchvátila. V tu dobu jsem se spíše pootáčel po dražších modelech a tak mne původní cena pod sedm tisíc zaskočila. Není divu, že jsem hledal takové to ale ... proč tak levně, někde bude chyba. Doteď jsem na to nepřišel. Každopádně po nástupu na trh šla cena okamžitě až na deset tisíc a i těch je směšných.
Zvuk je opravdu takový, jak se v recenzi výše píše. Jen bych oponoval, že se z K47B nedá hrát i něco jiného než nářez. Výborně snese kvákadlo, crunch zvuky a i čisté vybrnkávačky. Po letech užívání již vím, že na její vyjimečný charakter má vliv kombinace pasivních snímačů EMG HZ7, které mají opravdu svůj specifický charakter, ale i prodloužená barytonová menzura krku, která je 686 mm, oproti klasickým 673 mm. Na kytaru nedám dopustit, je mou hlavní kytarou a doufám, že se dočkám i sedmistrunného barytonového modelu ve stylu Z44 BK.
Pokud někdo chcete ukázky, mrkněte se na profil kapely tartarO:s http://bandzone.cz/legendoftartaros, první tři songy jsou natočené právě na tuhle kajtru přez aparát Peavey 5150 a reprobox s Eminencema Texas Head.

 
Vyhledávání